Kulturni soky, irish pub a Sevan

     Zacinam byt trochu rozcarovana z mistnich zvyku. Cas je tady docela relativni pojem a kdyz vam nekdo neco slibi, neznameno to, ze se tak doopravdy stane. Jsem jen docela zvedava, jak se budou tvarit, az v ramci asimilace prejmu i tyto zvyky...Jinak jsme tu jako stvana zver. Byla jsem docela v soku, kdyz se nam uz asi trikrat stalo, ze si nas nejaci mistni playboyve vyhlidli na ulici a zacali pronasledovat, kamkoliv jsme se pohnuly. Navic jakmile nekdo uslysi nase ceskoslovenske hovory, hned predpoklada, ze umime rusky a ne a ne pochopit, ze rusky umim tak "Nu pagadi".

     Musim priznat, ze po prvnich par dnech mi pripadali armensti muzi krajne nepritazlivi. Dost za to asi muze i jejich styl. Kozenkove polobotky s protahlou spickou, uple jeany a jeste uplejsi "armani" tricka moc na muznosti nepridaji. Nastesti me vcera holky vzaly do Irish pub, kde se krome cizincu objevuji i norrmalni, sympaticti armeni a barman nas ujistil, ze nikdo z osazenstva tohoto podniku nas pronasledovat nebude - uf.
Jinak ve spouste hospod nabizi velkopopovicky kozel a vcera meli i krusovice. Dala jsem si cerneho kozla a myslim, ze to ceskou republiku nevidelo ani z letadla. Chutnal totiz absolutne jinak, nez cesky. Prvni, co me napadlo po ochutnani, bylo "povidla". Jakoby si temer spletly lahve a dali mi svestkoveho bernarda. Uvidime, jak priste projdou okem kritika krusovice.

     Dnes jsme s holkama vyrazily na muj pvni vylet k jezeru Sevan a chramu Sevanavank. Mely jsme jet spolecne s cleny nasi hostitelske organizace, kteri nas na tento vylet pozvali. Nikdo se ovsem ani po hodine cekani nedostavil, neozval ani neomluvil. Do Sevanu jsme se dostaly jak jinak nez Marsutkou. Chtely jsme jit pesky k jezeru na plaz se slunit, ale zastavila nas nejaka zena, jestli nechceme svezt na Sevanavank, tak jsme se rady pripojily. U chramu jsme se uzivaly uzasny vyhled na jezero a okolni hory. Jen cesta podel dalnice zpet do mesta Sevan byla trochu adrenalin. V Armenii temer nikdo nechodi pesky, takze pohled na tri holky s batuzkama vykracujici si podel dalnice nutil velkou cast ridicu si na nas zatroubit. Mistni specialitou je se krome auta predvadet i zvukem klaksonu, takze u nekterych zvuku jsme ulekem uskakovaly malem do prikopu. Posledni marrsutka do Jerevanu odjizdi v pet, takze jsme stihly i hodinu lenoseni na plazi. Kdybych nevedela, ze jsem u horskeho jezera, snadno bych uverila, ze jsem u more.